Pokoj číslo 26

26

Darujte nám svůj příběh doprovázení v Hospici Dobrého Pastýře. My ho vetkneme do virtuální vzpomínkové zdi tohoto pokojíku, kde Váš blízký pobýval, kde zaznělo jeho poslední slovo, přání, nádech, výdech…

Společně tak poskládáme ze střípků vzpomínek mozaiku, jež vypoví svědectví o nepostradatelnosti hospicové péče. Že má smysl, hluboký smysl. A že si zaslouží po dlouhých letech systémové řešení jejího financování. Teď víc než kdy jindy je potřeba, aby Ti, kteří mají možnost a moc jej hledat, věděli, jak důležité je najít ho. A do té doby, budeme doufat, že se najdou patroni, jež budou prostřednictvím svých darů bdít nad péčí a příběhy, které se v pokojích momentálně odehrávají…

Své vzpomínky nám můžete poslat prostřednictvím formuláře níže nebo e-mailem: komunikace@hospic-cercany.cz. Děkujeme.

FORMULÁŘ PRO VÁŠ PŘÍBĚH

Staňte se patronem tohoto pokoje, bděte nad příběhem, jenž se v něm momentálně odehrává… Přesně 822 korun nám chybí na pokrytí nákladů na péči o pacienta na tomto pokoji na jeden den.

JAK NA TO

Pošlete svůj dar na transparentní sbírkový účet 530 530 359/2010 převodem, prostřednictvím QR kódu nebo platební bránou. Nezapomeňte nám do poznámky uvést číslo pokoje, jenž berete pod svá křídla. Děkujeme.

PROČ 822 

Náklad na péči na jeden den na jeden pokoj představuje částku 5479 korun. 65 % těchto nákladů nám pokrývají tržby od zdravotních pojišťoven, klientů a příspěvky na péči, 20 % nenárokové dotace, granty a stálé dary, 15 % nemáme pokryto, tj. 300 030 Kč na pokoj na rok, 822 Kč na den.

PLATEBNÍ BRÁNA ZDE

Patroni pokoje 26

Dobrověc, s.r.o., Helena Vidovičová, Lucie Kasperová, Karla Veberová

Na pokrytí nákladů na péči o pacienty na tomto pokoji nám chybí 65.218 korun.

Dosud jste přispěli

5.822 korun

VZPOMÍNKOVÁ ZEĎ

JANA, 2022

– Monika, staniční sestra 2. patra –

Při vzpomínce na paní Janu mě vytanou na mysl slova jako: trpělivost, klid, ještě pomaleji než pomalu. Ano, to všechno nás učila. Z důvodu jejího onemocnění bylo ošetřování těžké pro obě strany. Pro ni i pro nás. Nejraději měla pravidelné návštěvy svého syna, na něho se usmívala. Nemohla moc mluvit, už to nedokázala. Jen občas nějaké slovíčko. Nejdelší věta, kterou řekla naší ošetřovatelce Mirce, když se jí ptala, co pro ni ještě může udělat, byla: „Zapomněla jste odejít,“ se pro nás stala nesmrtelnou…

Jak vnést klid do jejího světa, když jsme ji museli vyrušit?

Jednou jsem jí při ranní hygieně začala zpívat. Prý se do dá i poslouchat a paní Jana můj projev akceptovala. Nechala se v klidu umýt, učesat, namazat, ošetřit rty balzámem, obléct. Začínala jsem lidovkami, a když se jí to přestalo líbit, což jsem poznala způsobem pro ni typickým – uměla se krásně mračit – přesedlala jsem na vážnou hudbu, Ave Maria, Ave Verum, žalmy.

Postupně pomaličku slábla, uklidňovala se, ale pokoj, klid a vzpomínka, který po ní zůstal je stále s námi.

ELIŠKA, 2017

– Eliška, dcera –

Tam 13.8.2017 opustila tento svět moje maminka Eliška. Bylo jí 64 roku a s těžkou nemocí bojovala 3 roky.

Ten klid, který byl v Čerčanech, ten neuvěřitelně lidský přístup. Jako by tam pracovali andělé.

Velké díky všem za úžasný lidský přístup ve chvílích nejtěžších.

CzechEnglishVietnameseGermanFrenchRussianSpanishItalianChinese (Simplified)