Hospicová Pouť aneb návrat k tradicím v době naruby

Hospicová Pouť aneb návrat k tradicím v době naruby

Píše se rok 2019. Je neděle 12. května, Den matek. Plány na pořádání Puntíkaté hospicové poutě nám zkřížilo extrémně chladné a deštivé počasí. Poprvé v historii se termín akce přesouval, shodou okolností a zcela náhodně na Den otců.

Dny matek, otců i dětí, jakožto i další více či méně neobyčejné dny proběhly v roce 2020 a 2021 ve zcela jiném duchu, smutně a v obavách z řádící koronavirové pandemie bez Poutí a dalších společenských či komunitních akcí.

Návrat k jejich pořádání po tak dlouhé době v atmosféře za rohem zuřící války a nastupující ekonomické krize byl a je pro útlý pořadatelský hospicový tým velkým otazníkem a výzvou zároveň… Přijdou lidé? Vyjde počasí? Zvládneme to? Přišli a v rekordním množství. Vyšlo, bylo nádherně. A zvládli. Na pomoc nám totiž přispěchaly celkem tři desítky dobrovolníků a štědří dárci poskytli ingredience k občerstvení, odměny pro děti, potřebné vybavení a atrakce.

Rok 2022, neděle 8. května, Den matek. Plné atrium o úvodní ekumenické bohoslužbě a následně hlava na hlavě v zahradě během vystoupení dětí z místní MŠ věštily hojnou účast. Během dne pak proudily hospicovým areálem stovky návštěvníků. Jako za starých časů… a ještě o trochu víc. Většina z nich se oblékla adekvátně letošnímu tématu Poutě „naruby“. Někteří měli šaty obráceně kapsami a cedulkami ven, jiní spodní prádlo navrchu, vrchní prádlo vespod, další knírek na čele a prsa na zádech, potkali jsme muže v sukni, ženu v mužském pyžamu… V soutěžních disciplínách se couvalo, malovalo poslepu, závodilo s koněm na zádech, cílilo, hmatalo, čichalo, skákalo, kroutilo, zpívalo. Loutkové divadýlko Štěpána Volného zahrálo dětem popletenou pohádku o Červené Karkulce naruby a sami o sobě vždy a za každých okolností popletení zdravotní klauni letošní Pouť v Hospici Dobrého Pastýře svým milým vystoupením ukončili. Odpoledním skotačením rozjařené děti a rodiče s poťouchlým výrazem pramenícím z vědomí, že jejich znavené ratolesti půjdou ten den brzy spát, nám věnovali při odchodu vděčný úsměv, největší odměnu, jakou si za organizaci takové akce můžeme přát.

Tříletý turbulentní odstup mezi dvěma Dny matek a dvěmi Poutěmi velmi změnil naši společnost. Mnozí se ocitli v obtížné životní situaci s nahlodaným optimismem a vadnoucí nadějí. Proto je návrat k tradicím tak důležitý.

Děkujeme, že jste byli s námi.